Petr Pavel se v neděli stane historicky druhou hlavou státu, která bude osobně přihlížet Ceně prezidenta republiky. Prezidentovu návštěvu jednoho z nejstarších a nejdelších rovinových dostihů domácího kalendáře tento týden potvrdila Chuchle Arena Praha.

Jen málokterý dostih odráží českou historii tak výrazně, jako právě 3200 metrů dlouhá Cena prezidenta republiky. Po vzniku Československa hledal nově založený Čs. Jockey Club cesty, jak navázat vztahy s politickou elitou samostatného státu a oprostit se od nálepky sportu německy mluvící šlechty.

Velkou ambicí tehdejších pořadatelů bylo přivítat na dostizích prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který se ve svých osmašedesáti letech naučil jezdit na koni a byl pověstný svým blízkým vztahem s bývalým policejním koněm Hektorem. Masaryk se těšil v nově vzniklé republice obrovské popularitě a prakticky každá sportovní disciplína vypisovala závody na jeho počest.

Čtěte také: Prožívá sezonu snů. Janáčková Koplíková už ale plánuje Francii a Rijád

Kromě klusáckého Stadionu na Letné k tomuto tahu sáhl i Čs. Jockey Club ve Velké Chuchli, kde se 17. října 1922 běžela Cena prezidenta republiky, vypsaná jako handicap na 1600 metrů. První vítězkou se stala tehdy tříletá ryzka Arna s žokejem Štěpánem Tussem, jež o půl délky porazila pětiletého Jó reggelta v pomalém čase 1:48,6. Na čtvrtém místě doběhla pozdější matka tří derby-vítězů Lissy.

V současné listině vítězů Ceny prezidenta republiky paradoxně Arnu nenajdeme. Od sezony 1923 dostih splynul s Velkou pražskou podzimní cenou a jeho nová distance činila 2800 metrů. U prvních tří ročníků se dnes v přehledu úspěšných koní uvádějí právě vítězové Velké pražské podzimní ceny.

V nemilosti nacistů i komunistů

Masaryk věnoval vítězům broušený pohár a prezidentská kancelář několik let dokonce přispívala na dotaci dostihu, samotná hlava státu však ke zklamání chuchelské scény nikdy na "svůj" dostih osobně nedorazila. Na závodiště se TGM dostal až v roce 1931, kdy přihlížel Československému derby.

V prezidentské lóži na někdejší hlavní tribuně ho nicméně mnohokrát zastupoval syn Jan Masaryk, mimo mnoha politických funkcí také místopředseda Čs. Jockey Clubu a osobní známý tehdejších dostihových osobností.

Za nacistické okupace se Cena prezidenta republiky jako dostih se silným masarykovským podtextem stala nežádoucí. Protektorátní Jockey Club ji nahradil neutrálně znějící Cenou ředitelství. Právě v této těžké době exceloval výborný hřebec Lionel, čtyřnásobná vítěz v letech 1942 až 1945.

Po válce se prezidentský dostih směl vrátit, ale jen krátce. Ani komunistům nebyla jeho tradice spojená s demokratickými ideály po chuti a na dlouhých čtyřicet let ho přejmenovali na Cenu znárodnění. V sezoně 1952 došlo k prodloužení na 3000 metrů a o rok později se propozice ustálila na 3200 metrů.

Klaus se potkal s Piggottem

Po listopadu 1989 už nic nebránilo tomu, aby byla obnovena Cena prezidenta republiky pod svým původním názvem. Získala svůj dřívější lesk a sklář Antonín Rückl dokonce nechal vyrobit repliku dřívější Masarykovy broušené trofeje.

Prezident Václav Havel však i kvůli tehdejšímu termínu konání na státní svátek 28. října nikdy osobně nedorazil. Tradici přítomnosti hlav států v chuchelském hledišti obnovil až jeho nástupce Václav Klaus. Na začátku tisíciletí třikrát předával ceny vítězům a v roce 2006 se v Chuchli setkal s nejslavnějším žokejem 20. století Lesterem Piggottem.

Letošní 102. Lokotrans Cena prezidenta republiky zahájí přítomností Petra Pavla novou éru. V sázce je i jeden dostihový milník. Favorit Magic Merlin ze sponzorské stáje Lokotrans se může stát teprve druhým koněm v historii po výborném Law Sozirim a prvním tříletkem, který zvítězí v trojici podzimních vytrvaleckých vrcholů St. Legeru, Velké ceně českého turfu a právě Ceně prezidenta republiky.

Foto: Jaroslav Hájek / archiv Zdeňka Nebeského (Jan Masaryk na dostizích v Chuchli 13. dubna 1947)