Čekání na rozhodnutí ministerstva kultury, zda areál bývalého hřebčína Napajedla prohlásí za kulturní památku, ale také přípravy na jednání v Senátu. Tak vypadá aktuální situace kolem Iniciativy za záchranu hřebčína Napajedla, které se v březnu podařilo doručit Petičnímu výboru Poslanecké sněmovny 49 tisíc podpisů.

"Teď běží přípravy na projednání petice v Senátu. Prvotní podklady jsem už odeslal a vzhledem k tomu, že ještě není stanoven žádný termín a nemáme ještě reakci, rozhodl jsem se, že petiční akce bude mít ještě takovou nadstavbu a lidé, kteří ještě nestihli tu snahu podpořit, mají stále možnost," prozradil zástupce iniciativy Aleš Martínek ve středečním Podcastu Martina Cápa na EquiRadiu.

Březnové veřejné slyšení v Poslanecké sněmovně mělo velký ohlas a také sám Martínek ho považuje za úspěšné. "Myslím, že petice dosáhla maxima, které se ve Sněmovně dalo dosáhnout. Prakticky všechny ohlasy byly pozitivní. Petiční výbor formuloval několik doporučení a je samozřejmě otázka, do jaké míry budou naplněna. Je to ale signál, že i politici ve Sněmovně pochopili smysl našeho konání a to je asi nejdůležitější."

Čtěte také: Úspěšná tečka za katarskou sezonou. Lukášek vyhrál hlavní dostih v Dauhá

Pozice ministerstva zemědělství v kauze Napajedla je podle Martínka složitá. "Všichni vidí, že jde o soukromé vlastnictví. V situaci, kdy na straně majitelů patrně zatím není snaha hledat budoucnost hřebčína a odmítají případný vstup nových investorů s jistou garancí státu, jak to zaznělo ve Sněmovně, tak se tato faktická a provozní věc komplikuje a určitě to bude ještě chvíli trvat, než se něčeho dobereme."

Vůdčí postava Iniciativy za záchranu hřebčína Napajedla proto nabádá příznivce historicky nejúspěšnějšího tuzemského plnokrevného chovu k trpělivosti. "Situace se nedá vyřešit mávnutím kouzelného proutku, je to opravdu běh na dlouhou trať. Je potřeba do toho stále vnášet osvětu a vysvětlovat důležitost hřebčína z hlediska národního chovu, bez Napajedel bude zdejší chov buď skomírovat nebo zdaleka nebude na takové úrovni, jak jsme byli zvyklí. Naše úsilí trvá už rok a je pochopitelné, že na straně občanů trochu opadá to počáteční nadšení. Ale netrpělivost není na místě, je třeba vyvíjet dlouhodobou aktivitu," konstatuje Martínek.

Důležitým impulsem pro další snahy petiční iniciativy bude rozhodnutí ministerstva kultury, zda areál hřebčína získá památkovou ochranu.

"Mám za to, že když ministerstvo kultury vydá rozhodnutí, tak se i tím otevře možná nějaký další prostor k řešení. Podnět byl podán přesně před rokem, 28. dubna 2023, ale vzhledem k obsahu všech potřebných dokumentů si nemyslím, že by řízení trvalo nějakou přemrštěnou dobu. Zhruba to odpovídá rozsáhlosti podkladů. Věřím, že konečné rozhodnutí padne v řádu týdnů nebo nejpozději do letních prázdnin," očekává Martínek.

Žádná přímá komunikační linka mezi občanskou iniciativou a současným majitelem hřebčína firmou Sygnum, zatím nevznikla. "Možná se to časem změní, zatím k tomu asi ještě nebyla ani ta správná příležitost. Ona se může odehrát ještě spousta věcí. Všechno se odvíjí od toho, jak se bude vyvíjet přístup majitele hřebčína a to se nedá předjímat. V našem úsilí zatím postupujeme krok za krokem. Nějaké představy, jak situaci řešit, samozřejmě mám, ale je těžké tomu dávat konkrétní obrysy. Veřejnost v petiční akci vyjádřila názor na zachování hřebčína a ten hlas je velmi silný, ale uvidíme, jak se bude dál vyvíjet postoj majitelů a jak také rozhodne ministerstvo kultury," řekl Martínek v podcastu EquiRadia.