reklama 11D

Kdo zabil Napoleona? První česká dostihová detektivka měla reálný přesah

ikonka

Málokteré detektivce se stane, že její postavy přerostou do reality. Pozapomenuté novele Radovana Šimáčka "Napoleon byl zavražděn" se to podařilo. Dva roky po jejím vydání se skutečně narodil kůň, o němž Šimáček psal, a vyhrál dva klasické dostihy.
01.03.2024 06:30  |  Autor: Martin Cáp  |  Foto: poskytl Martin Cáp  |  Rubrika: Dostihy  |   FANCLUB
reklama 12B

Ta brožovaná kniha, jejíž papír a vazba prozrazují, že vyšla těsně po druhé světové válce, se těžko shání a několik generací čtenářů se k ní téměř nemohlo dostat. V době internetových antikvariátů na ni ale čas od času narazíte. Novela Radovana Šimáčka "Napoleon byl zavražděn", vydaná v roce 1946 nakladatelstvím Světový literární klub, byla prvním a na dlouho posledním českým pokusem o detektivku z dostihového prostředí.

Z dnešního pohledu není ani tak zajímavá svou zápletkou, nad níž by příznivci románů Dicka Francise znudeně mávli rukou, ale spíše pozadím vzniku a několika drobnými mystifikacemi. Jistou naivností v popisování mezilidských vztahů navíc lehce připomíná Jirotkova Saturnina.

Radovan Šimáček (1908-1982) se ve druhé polovině své kariéry proslavil jako autor propracovaných historických románů. Ten nejznámější z nich, Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318, byl později zfilmován a Šimáček jím podle mnohých předběhl dobu, když se jako jeden z prvních pokusil o dnes tak populární žánr historické detektivky.

 

Čtěte také: Pan Horálek může dál klidně spát. Pomník slavného trenéra je zachráněn

 

Ještě předtím se ale intenzivně věnoval dostihům a jezdectví jako nadšený sokolský jezdec a dlouholetý dostihový zpravodaj. Vzhledem ke dvouletému studijnímu pobytu na pařížském École libre des sciences politiques v letech 1927-1929 patřil k prvním československým občanům, kteří se pohybovali na závodištích Longchamp, Saint-Cloud či Maisons-Laffitte.

Po návratu do Prahy začal vydávat časopis Turf, fungující čtyři sezony jako dostihové noviny s odbornými glosami, startovními listinami a aktuálními výsledky. Psal také do populární revue Gentleman a pod šiframi "Dorost" a -radši- pokrýval dostihové dění pro Národní listy.

Nápad na dostihovou detektivku začal rozvíjet už začátkem třicátých let právě v Turfu, kde vycházel na pokračování román Černý a bílý. Tuto látku Šimáček po válce znovu přepracoval, a tak vznikla novela "Napoleon byl zavražděn".

Malá obrazová mystifikace

Přestože samotný děj o únosu fiktivního šampióna Napoleona ničím nevybočuje ze zvyklostí dobové zábavné literatury, autor využil několika skutečných motivů a postav. Předobrazem troufalého učně Ferdinanda Karpíška ze Žižkova, který se snažil utajit skutečné schopnosti svého koně a spustil tím dlouhý řetěz událostí, byl žokej Václav Mildorf. Při popisu rivality mezi stájemi velkostatkářů Bílého a Švarce se Šimáček zase nechal inspirovat soupeřením prvorepublikových stájí Slavia a Morava.

Aby posílil dojem zdánlivé autenticity, doplnil text množstvím dostihových snímků. Hvězdného hřebce Napoleona na nich představoval nejslavnější kůň začátku čtyřicátých let Lionel, což nebyla náhoda, neboť Šimáčkův hrdina byl ryzákem po Lionelovi ze Sidney.

 

"Když se po zimním odpočinku objevil poprvé zjara na chuchelské dráze v jedné menší ceně, která mu měla být průpravou k startu ve Velké jarní ceně tříletých, zvítězil Napoleon tak hravě, že vzbudil všeobecné nadšení. Tak jako o legendárním Gladiateurovi psaly o něm tenkrát noviny, že když cválá, zdá se, jako by ostatní koně stáli na místě. Byl srovnáván s obrem mezi trpaslíky. Jinému novináři se zdál s nádherně vlající hřívou králem, ovládajícím všechny ostatní. Napoleon prostě cválal s takovou přirozeností, jako pták létá nebo ryba plove.

Podle zkoušek, jimž byl podroben v treningu, byl Napoleonův trenér Sahal přesvědčen, že pro Napoleona neexistuje ani váha, ani vzdálenost, která by ho zdolala. Na 1200 metrů byl letounem, na 2000 vytrvalcem. V práci cválal s Kokořínem, s nímž byl také několikrát vyzkoušen. Později však bylo nutno hledat jiného zkušebního koně, neboť Kokořín dostal ze svého soupeře takovou hrůzu, že se potil a chvěl, jakmile ho jen spatřil! Škoda jen, že sám Napoleon, ještě více než jeho otec Lionel, byl tak citlivý a nervosní, že nesnášel transport a nemohl proto být vyzkoušen s cracky zahraničních závodišť."

 

Šimáček šel v pokusu o drobnou mystifikaci tak daleko, že kromě Lionelových dostihových snímků přidal i vzácnou fotku jako hříběte na napajedelských pastvinách. Pouze na fotografii, na níž měl být Napoleon jako roček, je místo Lionela jeho příbuzný z rodiny Lissy Přemysl, vítěz Čs. derby 1935. Jeho podobiznu měl Šimáček v archivu ještě z dob vydávání Turfu.

Skutečný Napoleon se jmenoval Lian

Kniha měla mezi dostihovými příznivci velký ohlas a podle všeho ji četl i majitel a chovatel Bohumil Nerad, v jehož majetku se nacházeli jak Lionel, tak zakladatelka úspěšné československé rodiny Sidney.

Hned v následujícím roce nechal Sidney připustit právě Lionelem a na jaře 1948 se z tohoto spojení narodil téměř černý hřebec Lian, který měl podobně jako jeho pozdější polobratr Symbol předkus. Výkonnostně však patřil k nejlepším chuchelským koním. V roce 1951 vyhrál Velkou jarní cenu i St. Leger a trojkoruna mu unikla jen kvůli prohře s dvojicí polských koní v Čs. derby.

Než byla Sidney znárodněna a převzata státními Napajedly, Nerad stihl její spojení s Lionelem ještě dvakrát zopakovat. Žádný šampion kalibru románového Napoleona však z těchto pokusů nevzešel.

Lian si dobrou výkonnost zachoval i jako starší kůň. Už v majetku hřebčince Tlumačov byl přeškolen na steeplera a s amatérem Ludvíkem Raimondem dvakrát dokončil Velkou pardubickou. V letech 1957 a 1958 doběhl ve slavném dostihu osmý. To už si ale jen málokdo vybavil, že narození tohoto koně kdysi předpověděl jeden zapomenutý detektivní román.

Radovan Šimáček se ke své někdejší lásce dostihům v posledních letech života vrátil. Pro bulletin Turf a Dostihový zpravodaj stihl zachytit vzpomínky na prvorepublikovou Chuchli, zpracoval hutné dějiny světového dostihového sportu a několik sezon komentoval i aktuální dění.

 

"V malém domku až na samém kraji obce Velké Chuchle probouzel se s příchodem jara ze zimního spánku děda Meliš. Tentokrát to s tím probuzením nemyslím obrazně, nýbrž doslovně. Tak jako medvědi a plchové, křečci a sysli, také starý Meliš zimu prospal. Jakmile se začátkem listopadu uložilo závodiště k dlouhému odpočinku, lehl si také Meliš do postele a nevstal, až když se ohlásilo jaro. Teprve jeho probuzením byl určen začátek dostihového roku. Starému Melišovi jeho životospráva očividně svědčila. Měl za sebou již sedm křížků, ale byl zdravý jako řepa. Malý, kulaťoučký, s chytrýma očkama, zářícíma ve vyholené tváři, vydržel o dostihové neděli celý den čile na nohou. V týdnu nevynechal jedinou ranní práci a z hospody vycházel poslední. Tak byl vyspalý za celou dlouhou zimu!

Melišovo probuzení ze zimního spánku bylo velkou rodinnou slavností. Byl vdovec, ale naživu mu zůstal asi tucet synů a dcer, kteří se k tomuto dni sjížděli s manželkami a manželi a spoustou dětí, Melišových vnuků. Děda je přijímal, leže ještě v posteli, s obřadností, jakou snad bylo vidět jedině ve Versailles, když král Slunce, Ludvík XIV., udílel audience při svém proslulém ceremoniálu vstávání."




Veškerý obsah na webech Jezdci.cz, EquiTV a EquiRada je dostupný zdarma. Kvalitní materiály ovšem něco stojí a příjmy z reklamy chod redakce plně nepokryjí. Příspěvkem 100 Kč podpoříte naši autorskou tvorbu a získáte 1 měsíc členství ve fanclubu. Další podrobnosti najdete POD TÍMTO ODKAZEM.

Komunity na síti

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i prostřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz

FB Jezdci.cz

FB Jazdci.sk

FB EquiTV.cz a EquiRadio.cz


reklama 13B

NEPŘEHLÉDNĚTE
function closepop(){ $("body").removeClass("hidescrollbar"); $("#popreklamagal").hide(); $("#popreklama").hide(); }