Kariéra Václava Janáčka je bohatá na úspěchy všeho druhu, ale ten dosud největší z nich se zřejmě zrodil minulou neděli v pařížském Longchamp. Osminásobný španělský šampion a podle počtu vítězství nejúspěšnější aktivní český žokej dovedl čtyřletého Naranca z tréninku Guillerma Arizkorrety k triumfu stylem start-cíl v grupě 3 La Coupe de Maisons-Laffitte (2000 m, 80 000 eur).

Pro Janáčka to bylo po dvou úspěších v St. Leger Italiano a německé Goldene Peitsche čtvrté grupové vítězství, avšak první na prestižní francouzské půdě. Navíc v tradičním dostihu, na jehož listině vítězů figurují velká jména jako Olivier Peslier, Christophe Soumillon, Stéphane Pasquier nebo Gérald Mossé.

"Je to úplně něco jiného. My jsme věděli, že Naranco má šanci, protože své kvality prokázal už minule třetím místem v Grand Prix de Vichy. Byli jsme trochu pod tlakem, jestli to potvrdí. V grupách, které jsem vyhrál dřív, jsem nejezdil žádné vyložené favority, takže ta radost byla jinačí, než v neděli," srovnává Janáček.

Čtěte také: Vert Liberte třetí v grupě 3, Her Him ovládl "Velkou wroclawskou"

V Longchamp jezdil po několika letech a jistým vítězstvím si upevnil pozici pro další zahraniční výjezdy se španělskými koňmi. "Šlo trochu i o mou další budoucnost, tak jsem rád, že to tak dopadlo. Když jezdíte koně venku a nepotvrdíte s nimi, co se od nich očekává, už se na ně nemusíte znovu dostat. Je to vždycky trochu ošemetné, zvláště když jedete na jediný dostih v takto silné konkurenci," vysvětluje.

Naranco zahajoval kariéru jako tříletý v Anglii, ve stáji Ralpha Becketta však nic zvláštního neukázal a ještě během loňského roku se stěhoval na Pyrenejský poloostrov.

"Nenaplnil očekávání. Působil nevyzrálým dojmem, byl trochu hektický. Potomci jeho otce Kingmana bývají chtiví koně. Bylo jasné, že potřebuje čas. Ten dostal, dobře přezimoval a zesílil. Od letošního jara se nám začal líbit, což potvrdil i na dráze. Ve Španělsku prohrál jen jednou, při dvou vítězstvích tady udělal rekord dráhy," vzpomíná Janáček.

Pro něj samotného je nedělní úspěch vítanou vzpruhou. "Jaro začalo dobře, pak jsem měl bohužel zlomené zápěstí a to mě při ježdění nějakou dobu limitovalo. Vyhráli jsme všechny předzkoušky na velké dostihy, pak jsme skoro ve všech byli druzí. Vyhrál jsem akorát Oaks, ale pro cizího trenéra. Teď se mi podařilo vyhrát velký dostih dvouletých, tak snad se teď zase začíná dařit," shrnuje.

V Paříži stihl kromě vlastního vítězství fandit i českému šampionovi Vert Liberte, který doběhl pod Bauyržanem Murzabajevem třetí v grupě 3 Prix Gladiateur. "Před dostihem jsem ho sedlal. Podal výborný výkon a potvrdil, že určitě může pokračovat do Prix du Cadran," soudí Václav Janáček.

Ilustrační foto: Bohumil Křižan / Jockey Club ČR